Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak Amnesty International udělala průzkum vstřícnosti zemí k uprchlíkům

20. 05. 2016 17:37:51
Tento týden Amnesty International zveřejnila výsledky průzkumu monitorujícího vstřícnost obyvatel vybraných zemí vůči uprchlíkům. Dvacet sedm tisíc respondentů z dvaceti sedmi zemí světa a ze závěru průzkumy vyplývá, že...

... osmdesát procent dotazovaných by ve svém domě, v sousedství či ve svém městě uprchlíky uvítalo. Není uprchlík jako uprchlík, ale z atmosféry, která společností vládne, se mi výsledky tohoto průzkumu zdají poněkud... podivné!

Jako nejvstřícnější zemí z tohoto výzkumu vychází Čína. Jistě, země velká, z celosvětového pohledu bohatá, investující daleko za svými hranicemi, mohlo by to tedy svádět k argumentu: jistě, proč ne uprchlíci. Být uprchlíkem, neměl bych asi v nejlidnatější zemi světa a priori obavu z odmítnutí, rozhodně bych si ale nemohl být jistý zárukou zachování všech mých občanských svobod. Přijde mi to trochu vabank – život za nesvobodu.

Ač bych nerad zpochybňoval průzkum jako takový a jeho výsledky (...), považuji za trochu zarážející druhé místo na žebříčku vstřícnosti, které zaujalo Německo. Tamní dotázaní téměř jako jeden muž souhlasili s přijímáním uprchlíků. Skutečně? Zajímalo by mne, koho se ptali a jak přesně zněl otázka!? Nijak výrazně nižší procentuální výsledek vykázala třetí Británie a v první desítce vstřícných států se dále umístily Kanada, Austrálie, Španělsko, Řecko, Jordánsko, USA, Chile atd. Zdá se mi to, ale nebyla např. Austrálie tou zemí, která ke svým břehům nepustila lodě s uprchlíky? Nepotýká se Řecko, kromě své více než nevyrovnané finanční politiky, také s vlnou uprchlíků? Tyto a další otázky mne napadají při čtení nejnovějšího průzkumu Amnesty International a v kontextu toho pro mne padá stín pochybností nad relevancí jeho výsledků... A dodal bych další otázky: proč nebyla zařazena Česká republika jako nejbližší soused Německa, která navíc patřila k hlavním odpůrcům kvót? Co víc přinesl výzkum z Maďarska a Polska (a samozřejmě dalších zemí) kromě medializované informace, že se „postkomunistické státy obávají rozvrácení homogenity vlastní společnosti způsobeného právě přílivem přistěhovalců muslimského vyznání“ (zdroj: agentura Reuters). Snad jediné, co mne na výzkumu Amnesty International vlastně nepřekvapilo, byl vesměs zásadně odmítavý přístup Ruska, které tento výzkum odhalil jako nejméně vstřícné (údajně by bylo pouze 1 % Rusů ochotno přijmout u sebe doma uprchlíky a více než 60 % je radikálně postavilo proti jakémukoli přistěhovalectví).

Pro mne není současná situace ani černá ani bílá, je pouze euro-unijními elitami absolutně špatně pochopena, pojata, řešena! Je nutné pomoci těm, kterým v jejich vlastní zemi hrozí újma na životě pro jejich víru, vyznání a jiné životní hodnoty. Takový člověk je skutečným uprchlíkem a má právo na azyl! Statisíce těch, kteří však poslední měsíce proudí do Evropy, ale nejsou uprchlíky v duchu litery mezinárodní Úmluvy o právním postavení uprchlíků. Uprchlík si nevybírá zemi, kde mu bude líp! Uprchlík si vybere první zemi, která mu umožní život v bezpečí! (S možností návratu ihned ve chvíli, kdy se situace v jeho domovské zemi vyřeší, uklidní a bude možné začít sanační procesy.) Uprchlík si nevybírá v rámci vstřícné a bohaté země město či obec, kde mu bude lépe než nejlépe! A nebudu zde již vůbec do detailů rozebírat, co si myslím, a veřejně říkám, o metodách řešení (V místě konfliktu! V místě konfliktu! V místě konfliktu!). Dost však pochybuji, že by teď mohla být „světlem na konci tunelu“ v řešení migrační krize Čína, ale necháme se překvapit...

Jan Bartošek

Autor: Jan Bartošek | pátek 20.5.2016 17:37 | karma článku: 29.59 | přečteno: 1450x

Další články blogera

Jan Bartošek

Větší starost o děti ve škole, nebo přenášení výchovy na učitele?

Prosím, pojďme polemizovat! V novinách jsem si přečetl, že se „za posledních deset výrazně zvedl počet rodičů, kterým záleží na tom, jak se daří jejich dětem ve školách“.

29.6.2017 v 8:01 | Karma článku: 15.81 | Přečteno: 486 | Diskuse

Jan Bartošek

Jakou bychom měli mít politiku bydlení?

Po přijetí nového Občanského zákoníku, který napravil vztahy mezi vlastníky a nájemníky, a v době fungujících hypoték by se zdálo, že v oblasti politiky bydlení už toho pro řešení mnoho nezbývá.

13.6.2017 v 17:33 | Karma článku: 4.37 | Přečteno: 157 | Diskuse

Jan Bartošek

Manchester: Jen vyjádření sounáležitosti s obětmi nic neřeší!

Počet útoků na civilní oběti, a v posledním případě už i na děti, začíná být v Evropě pravidlem. Tisk hlásí: „sounáležitost s obětmi je na sociálních sítích veliká“. A teď mi odpusťte, rozhodně nechci být cynický, ale...

23.5.2017 v 17:11 | Karma článku: 28.34 | Přečteno: 834 | Diskuse

Jan Bartošek

O hrách na „kdyby“

Kdybych já byl kovářem a měl jeho sílu... zpívá ve svém hitu ze šedesátých let Petr Spálený. Pokud bych parafrázoval text téhle písničky do současné situace na politické scéně, mohla by klidně začínat slovy „kdybych já byl premiér“.

18.5.2017 v 18:17 | Karma článku: 8.05 | Přečteno: 380 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Rodiče a děti

Děti tak rychle dospějí, vylétnou z hnízda a bývají rády, že jsou samostatné. To je bezesporu můj případ

22.7.2017 v 7:19 | Karma článku: 6.79 | Přečteno: 133 | Diskuse

Milan Radek

Co dokážou zubožené menšiny které emigrují za lepším životem

Poté co Španělé a Portugalci dobyli ty civilizované národy v Americe, a Angláni se museli spokojit s divochy, tak zubožení Evropaně si to našněrovali do Ameriky. Území kde dnes leží USA bývalo obydleno kulturami které neviděly

22.7.2017 v 0:15 | Karma článku: 37.24 | Přečteno: 1466 | Diskuse

Jana Slaninová

Burácející kina

V době, kdy moje o dva roky mladší ségra byla "mazák", protože už chodila na základce do první třídy, na zahradě u babičky zakopla o skleničku a jak pád nemohla vybrat, ještě na ni dupla.

21.7.2017 v 20:02 | Karma článku: 11.14 | Přečteno: 415 | Diskuse

Pavel Hruban

Blahoslavený Hroznata

V letošním roce uplynulo 800 let od smrti blahoslaveného Hroznaty, člena premonstrátského řádu a patrona plzeňské diecéze.

21.7.2017 v 16:49 | Karma článku: 9.32 | Přečteno: 235 | Diskuse

Lucie Pražáková

Damiánův zápisník

Mívali jsme černého kocoura, říkali jsme mu Damián. Damián již několik let prohání se svojí tříbarevnou kamarádkou Lindou duhové myšky v kočičím nebi, před nedávnem jsem však ve sklepě mezi starými krámy našla jeho zápisník.

21.7.2017 v 15:47 | Karma článku: 12.77 | Přečteno: 179 | Diskuse
Počet článků 68 Celková karma 17.40 Průměrná čtenost 856
Jsem místopředsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Donedávna jsem také byl místostarostou jihočeských Dačic. Angažuji se v neziskové sféře, především v oblasti terapie závislostí jako dramaterapeut. Od roku 2012 jsem místopředsedou KDU-ČSL.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.