Nikdo to za nás neudělá

Česká republika je jako vlak bez strojvůdce, loď bez kompasu, auto bez motoru... podobných přirovnání bychom našli spoustu. Vtipnějších i přesnějších.

Všichni vidíme, jak chaotická a sobecká vláda jednoho muže přivedla zemi do největší krize od roku 1989. Úkolem vládních politiků je najít řešení. Takže co s tím?

Najít strojvůdce, začít používat kompas a nahodit motor. K tomu je třeba nejdříve vyhrát volby. Říkám záměrně vyhrát. Z druhého, třetího, čtvrtého místa se vláda sestavovat nebude. Ekonomické a mocenské zázemí soupeře a systém přepočítávání hlasů po volbách velí jediné: spojit se. Nehledat nejdříve rozdíly a až pak možná cestu k sobě. Ale společně se postavit za to, co považujeme za důležité, vyhrát volby a znova nastartovat Českou republiku.

Tři strany (KDU-ČSL, ODS a TOP09), které se rozhodly spojit pro volby do Poslanecké sněmovny, mají samozřejmě programové odlišnosti i osobní neshody z minulosti. Jsme lidé, kteří tady spolu žili, mnohdy si něco řekli, různé budoucí kroky vidíme jinak. Ostatně to znáte každý z rodinného života či sousedských vztahů. Jsou ale chvíle, kdy je potřeba společně zabrat. 

Není možné čekat, že nám změna spadne z nebe, že se objeví někdo, kdo nás zachrání. Jsme to my tady a teď. Musíme začít. Proto jsme se, lidé malých odlišností, ale velkého cíle, domluvili. Česká republika potřebuje znova nastartovat. Ono to půjde.