Bylo jim 10, 20, 40 nebo 50 tehdy... jak to vidí o 34 let později
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva jsem letos strávil v Praze a opět jsem v tento svátek cítil radost a hrdost. Byť se někomu stejné pocity možná míchají s určitou nostalgií, je to úměrné a odpovídající obsahu a významu tohoto dne, tak důležitého pro naši historii. Stejně tak jako nemusí každý souhlasit s vývojem a směřováním své země, i to je potřeba přijmout, protože také to k demokracii patří... A slovníkem motoristů to vlastně může fungovat i jako takové prémiové aditivované palivo pro větší výkon motoru. Co ale nechápu a s čím absolutně nesouhlasím, je agresivní zloba a nenávist, ty tu místo nemají a je třeba je postihovat.
Sledovat rozdílné vnímání událostí je sociologickou sondou do společnosti. Hodně mne mrzí, jak je v posledních letech ta naše polarizovaná a moje nostalgie 17. listopadu pramení mj. i z určitého smutku po tom, že polevila naše soudržnost, nadšení, odhodlání, stejně jako vědomí, že něco skutečně (ne)chceme – svobodu vs. nesvobodu –, ale zároveň víme, že zadarmo to není a je potřeba pro to něco udělat, nebo se třeba i něčeho vzdát atd. Tady je hodně zajímavý, a pro mne je i určitým příslibem do budoucna, vnímání na jednotlivce z pohledu věku. Ti, kteří nezažili totalitní komunistickou dobu vůbec, nebo ve velmi útlém dětství, jsou nezatíženi jakoukoli tehdejší zkušeností a případnými stesky či touhami po jejich návratu. Jde o generace čtyřicátníků a mladších, pro které jsou součástí demokracie bohužel i určité negativní aspekty (krize, nezaměstnanost, bezdomovectví...), ale je potřeba je řešit. Nadšení čerstvě dospělých (a lehce nad) z roku 1989 se přetavilo do rozdílných pocitů dnešních padesátníků a šedesátníků a ačkoli tehdy vesměs všichni cinkali svazky klíčů, dnes je najdeme v obou táborech... Mají na to samozřejmě právo, ale mrzí krátká paměť těch, co dnes volají po dobách minulých (a nemusí jít nutně o návrat až před rok 1989; děsivý je i jejich příklon k současným populistickým nebo nacionalistickým politickým směrům). Ono rozdávat lze jen to, co mám, a mít budu jen to, o co se sám zasloužím, nebo o co jsem se i já sám přičinil. Neb jak i staré přísloví praví, že bez práce nejsou koláče. A napadá mne i parafráze klasika – cosi o utahování opasků – pro doby, kdy není nejlépe, ale jedině tak se z toho dá vyjít bez zásadní ztráty kytičky. A nakonec tu máme kohorty sedmdesátníků a starších, kdy, s úctou ke stáří, postojově hraje roli tehdejší životní zkušenost a paměť. Víc není třeba dodávat...
A jak společnost pamětníků 1989 stárne, tak se různě proměňuje společenská nálada. Já pevně věřím, že převáží vnímání těch, kteří jsou nejméně zatíženi minulostí, ale zároveň budou natolik zodpovědní k budoucnosti, že nepřistoupí na rozhazovačné populistické manýry, sobecké asocialní chování, nenávistnou a segregační (z jakéhokoli důvodu) rétoriku a politiku vůbec. A v tom osobně vidím odkaz 17. listopadu a doufám v jeho zachování i pro generace těch, kteří pak už žádnou osobní zkušenost mít nebudou.
Bůh nám žehnej
Jan Bartošek
Co bude po Ficovi?
Slovensko prožívá momentálně hodně specifickou a složitou dobu. Atentát na premiéra Fica je samozřejmě z mnoha stran děsivá skutečnost, a to nejen pro jeho rodinu, ale pro celou zemi.
Jan Bartošek
Politika kam se podíváš...
A o tom to opravdu je. Člověk nemusí být ani aktivní politik, stačí v životě fungovat jako zodpovědný člověk, a hned je z vás zároveň i angažovaný občan, který je s tou skutečnou politikou konfrontován dnes a denně.
Jan Bartošek
Slovensko na ro…zcestí
Vývoj společenských událostí, včetně nebo především těch politických, u našich sousedů (do všech světových stran) je radno sledovat i ve vlastním zájmu.
Jan Bartošek
Migrační pakt čeká poslední akt
Evropa se aktuálně plácá po ramenou, tedy spíš její čelní eurounijní představitelé, že v jednání členských států došlo ke shodě na konečné podobě tzv. migračního paktu. Obrazně, ale především mediálně.
Jan Bartošek
Když víte, s kým máte tu čest
Tedy vždycky nejde přímo o skutečnou čest. Ale znáte to rčení, i když v mnoha případech víte, zač je koho loket, a se ctí to nemá absolutně nic společného.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
ANALÝZA: Válečný kabinet se sype kvůli zájmům Netanjahua
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Po protestu ministra obrany se přidal i člen válečného kabinetu Benjamin Ganc. Chtějí od Netanjahua...
Rušte dětská lůžka, vybízí pojišťovna špitály. Ve hře jsou denní stacionáře
Premium Pediatrů je málo, dětských oddělení moc a ne všechna využita. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP)...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají
Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...
V Maďarsku havaroval na Dunaji motorový člun. Dva lidé zemřeli, pět se pohřešuje
Dva lidé zemřeli při lodní nehodě na řece Dunaj severně od maďarské metropole Budapešti, uvedla v...
- Počet článků 159
- Celková karma 12,31
- Průměrná čtenost 727x