Ruská volební ztuhlost

Člověk nemusí být ani politolog, ani nijak intenzivně sledovat dění v Rusku, aby odtušil, co se tam aktuálně děje a jak to v blízké budoucnosti, resp. dnes po uzavření volebních místností, dopadne.

 Ano, v Rusku v pátek začaly prezidentské volby. S Fučíkovským „v zemi, kde zítra znamená již včera“ bylo vlastně předem známo, jak celá ta volební fraška skončí.

Jmenný seznam těch, kteří jakkoli vážně zvažovali kandidaturu, či ji oznámili a rozjeli kampaň, mohl ještě působit demokraticky, ale... Správný ruský, či spíše kremelský, pořádek v tom udělala Ústřední volební komise, přes kterou „prošly“ pouze čtyři registrace. A jaké překvapení, včetně té Putinovy! Ono tristní je už to, jak dopadla většina kandidátů a kandidátek. Těm opozičním to bylo v lepším případě „úředně“ znemožněno, nebo jsou pro své názory v exilu, či ve vězení, v nejfatálnějším jsou již po smrti. Ti pro Putina politicky méně nebezpeční se kandidatury vzdali a jistě „zcela dobrovolně“ podpořili dosavadního vůdce. Ti nejposlušnější si zahrají nevděčnou roli volebního komparzisty, Putinova šaška, vše podle přesně daného scénáře absolutně neumožňujícího jakoukoli odchylku a vytvořeného s jediným záměrem, a to budit zdání demokracie a zdravé politické konkurence. Pro svět zbytečným, ale o to možná ani tak nejde, daleko důležitější je vykonstruovaný obraz pro vlastní národ...

V celém tom divadelním duchu jsou více než výmluvné výroky hlásné trouby Kremlu, mluvčího prezidenta Putina Dimitrije Peskova, který sice nedávno označil ruskou demokracii za „nejlepší na světě“, zároveň se ale v srpnu loňského roku vyjádřil, že se volby vlastně teoreticky vůbec nemusí konat, protože je jasné, že je znovu vyhraje Putin. Pro List The New York Times šel dokonce ještě dál, že ruské prezidentské volby „nejsou skutečná demokracie, je to nákladná byrokracie“, s dodatkem, že Putin získá více než 90 % hlasů. A vlastně po historických zkušenostech s Ruskem a všemi jeho geopolitickými podobami se ani není čemu divit. Krutost vlády budí v lidech jenom strach a dělá z valné většiny zaslepené ovce.

Od nejzápadnější části Ruské federace, Kaliningradské oblasti, po nejvýchodnější část na Čukotce se od osmi hodin pátečního rána do osmi hodin nedělního večera rozhodovalo o ruské budoucnosti. O které ale bylo dávno rozhodnuto... A jak už znovu roky mráz přichází z Kremlu, děsí, co si ruští lidé ještě nechají líbit. Nebo se jim to opravdu líbí? Jak snadno jde dodatky měnit Ústavu!? A zajímá to vlastně v Rusku ještě někoho? Nezbývá než se ptát, kdy dojde Rusko k poznání, že skutečná demokracie není nákladná byrokracie, že vláda není krutost, svoboda není otroctví a mír není válka. Bude první vlaštovkou Navalného výzva „Poledne proti Putinovi“, která se díky jeho náhlému úmrtí transformovala v protestní akci vyhlášenou opozicí na poledne posledního dne voleb... I přes pohrůžky pětiletého vězení za účast na nepovolené hromadné události porušující volební zákony, kterými se voliče, resp. Putinovské odpůrce předem snažila odradit moskevská prokuratura.

Možná nadešel čas otevřeně si říct, že v Rusku prohrála demokracie a podle toho se začít konečně chovat.