Hazardem vloni proteklo 138 miliard

Výhry tak v loňském roce dosáhly sumy 106,7 miliard korun, provozovatelům zůstalo 31, 4 miliardy. Při celkovém obratu v hazardu, tzn. oněch 138 miliardách, dosáhl segment hazardního průmyslu meziročního nárůstu o 11,4 procent.

A to si u těchto čísel musíme uvědomit, že se jedná o oficiální statistiky, tedy peníze, které se protočily legální částí loterního trhu. Jsem zastáncem toho, že hazard byl, je a bude součástí života člověka a nikdy se nikomu nepodaří jej vymýtit. Nebylo by to špatné, není to právě můj „šálek kávy“, ale jsem realista. Každý z nás se někdy v životě o něco vsadil, každý z nás máme dnes k dispozici moderní technologie, které cestu k loteriím neskutečně usnadňují a neváží na fyzické místo. Právě proto, že jsem si vědom těchto skutečností, patřím mezi zastánce regulace hazardního průmyslu.
Touhu vsadit se o něco nebo vsadit nějakou sumu na nějakou „proměnnou“ máme v sobě všichni. Většinově jsme schopni tyto své touhy korigovat, občas si tak zvednout adrenalin v krvi a pak se opět vrátit do běžného života. Bohužel mezi námi ale žije 40 až 80 tisíc lidí, kteří už spadají do kategorie tzv. hazardních hráčů a u těchto jedinců hráčská vášeň začíná ohrožovat samotnou jejich existenci, či dokonce životní rovnováhu jejich rodiny. Právě kvůli těmto lidem je nutné stanovit určitá nepřekročitelná pravidla. Vlastně nejen s ohledem na ně a jejich bezpečnost. Nahlídneme-li loterní podnikání v širším měřítku, pak i z důvodu zamezení černé či šedé části loterního průmyslu, nezdaněného divokého podnikání atd. Ale ani to není všechno. Hazardní průmysl uchopený lidmi s nekalými úmysly nehrozí pouze daňovými úniky, o které by byly kráceny příjmy státu, měst a obcí, či zvýšeným rizikem pro onu skupinu patologických hráčů. Přístup k loteriím je nutný zamezit i dětem a nezletilým, lidem, kteří sami dluží na výživném, či pobírají dávky hmotné nouze.
Už možná není ani za pět minut dvanáct, kdy je skutečně nutné stanovit zásadní pravidla. Možná je totiž dokonce několik minut po dvanácté. Mezi námi žijí desetitisíce lidí, kteří hazardu nemohou odolat, ať se snaží sebevíc. Prosázejí měsíčně desetitisíce, jejich dluhy se vyšplhaly do milionů… Vedle toho se mění samotný hazardní trh. Nové technologie umožňují hráči hrát v klidu domova, nesledován, nekontrolován. Kdo dnes zaručí, že na tabletu doma nesází dospělý se stabilním příjmem, ale jeho dítě? Poměry na poli hazardu se pomalu ale jistě přesouvají od klasických výherních hracích přístrojů, či jiných zařízení (Mimochodem proč výherních? Ona zařízení snad již svým pojmenováním zaručují výhru?), směrem k on-line hraní. A není daleko doba, kdy se jazýček vah od „beden“ přesune výrazně směrem k virtuálnímu prostředí. To mne trochu děsí. Striktní prohibice, jak se v praxi ukazuje, nefunguje. Reakcí na tuto akci bylo rozbujení segmentu černých heren a neregistrovaných on-line sázkových poskytovatelů. Proto je jediným možným přístupem k hazardu zakotvení jejich pravidel v legislativě, řízená regulace, přiměřené zdanění a přerozdělení těchto „zisků“ mezi stát a obce, a především prevence! Naším cílem by tedy teď mělo být nastavení celého systému tak, aby zamezil přístup těm, kteří by z jakéhokoli důvodu sázet neměli, (např. prostřednictvím hráčské karty), podchytit ty, u kterých se začíná prosazovat sklon k patologickému hráčství, nabídnout adekvátní služby těm, kteří již s diagnózou patologického hráče žijí a nabídnout dětem v rámci prevence jiné programy a možnosti vyžití, než je pouhé sezení u počítače… Hodně práce, nesmírně zodpovědnosti, ale věřím, že se to podaří. Nad celou problematikou již dlouhodobě diskutují odborníci ze všech zainteresovaných oblastí a snaží se vybalancovat taková pravidla, která pomohou hazardní trh přesně vydefinovat, eliminovat „nelegály“, legálním poskytovatelům nastavit takové podmínky podnikání, které je neodradí od férového a zodpovědného přístupu… Je nejvyšší čas! Hazardní průmysl je sférou podnikání, ve kterém musí platit jasná pravidla!