"NIc než právo", pravil jistý Bartošek těsně předtím, než si nasadil dlaždičské chrániče a poklekl, aby se mohl bez následků začít dlouze modlit těsně předtím, než se odebere do hlasovací kazatelny.

Pane Bartošku dnešní aristokraté jsou převážně nic neříkajíci politici. Kéž by politici si od aristokratů přebírali pouze ty dobré vlastnosti, neboť i aristokraté mají mnohé špatné vlastnosti.

Jak se to projevuje? To, co jste se údajně od Vámi zde uctěného občana a politika naučil? Tím jeho uctěním? Jistěže to je také čin. Už proto jen, že slova sílu mají někdy takovou, že nesvobodné sjednotí či důstojnost obnoví po křivdě, o níž se zbaběle a dlouho mlčí navzdory tomu, že z ticha toho stále trčí jako výzva k další neřesti.

Na co to čekají ti k uzoufání malí, lidem vyvolení politici ve věci Ferdinanda Peroutky? Na to, až očistí ho komunisti? A připravují další pochoutky? Nebo až hesla "nic než právo" se chopí jednou Vámi poražené ANO?