Nepodporuji hazard, hazard ale zcela vymýtit NELZE… Monitorujme ho, regulujme ho a především zamezme patologickému hráčství!

Je mi jasné, že hazard je tenký led. Každý, nebo alespoň většina, jsme si jednou v životě na něco vsadili. I kdybych nakrásně chtěl věřit v sílu nulové tolerance, naše i zahraniční zkušenosti ukazují, že tudy cesta nevede.

Vždy se rozbují šedá (někdy říká až černá) zóna, nad kterou není kontroly. Proto jsem zastáncem rozumné a tvrdé regulace, státního dohledu, spolupráce s legálním loterním průmyslem a striktní potlačování tzv. nelegálů. A je také potřeba říct, že je to oblast s rizikem vzniku závislosti!
Hazard dělí společnost na dva tábory. Jedni by jej za určitých podmínek tolerovali. Druzí zvedají ruce za absolutní zrušení heren a zákaz provozu automatů, jakýchkoli a kdekoli. Další velmi diskutovanou oblastí jsou daně, tzn. výše zdanění sázek a loterií. A opět co člověk, to názor. Vysoké daně, ať přiteče hodně do státního rozpočtu! Rozumně nastavené daně, ať motivujeme provozovatele setrvat u nás. Nebo vyžeňme je všechny. Takových zásadních otázek je okolo hazardu celá řada a právě proto je zde i zásadní úkol legislativně upravit celou tuto oblast. Jenže zde se zdá je ten pravý kámen úrazu. Shoda a určitý kompromis se hledají těžko.
Hráčský průmysl, tzv. hazard s sebou nese i riziko pro hráče. Statistiky již dnes hovoří o tom, že u nás máme 40 až 80 tisíc patologických hráčů. Zarmucující je, že se s těmito lidmi, kterých není málo, a mají již svou psychiatrickou diagnózu, terapeuticky málo pracuje! Ještě víc alarmující je, že máme nedostatečnou prevenci! A ještě obtížněji se na ní shánějí prostředky.
Představte si takového patologického hráče, kterému zavřete hernu v jeho okolí. Myslíte si, že nad tím mávne rukou a řekne si „když není kde, tak nebudu hrát“? Naivní představa! Hlavně v kontextu současného světa vyspělých technologií a chytrých telefonů. Bude hrát dál, pěkně doma z gauče. A pojďme ještě dál. Co když na tom gauči „hraje“ na telefonu vaše dítě? Zde je veliké riziko hraní po internetu, které se dle mne ještě rozšíří v budoucnosti. Existují odhady, že do několika let se až 50 % sázek odehraje v online prostředí! Chybí vstupní brána, která nedovolí hrát mladistvým, lidem co neplatí výživné, berou dávky v hmotné nouzi atd.
Jak vše začíná? Dítě začne prohrávat kapesné. Zpočátku. Peníze rodičů? Dost možná. Spíš určitě. Půjčky od kamarádů? Proč ne. Nejprve drobné, a potom větší krádeže... . A otevře se propast dluhů a závislosti. Četl jsem aktuální rozhovor s národním protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem, kde je uvedeno, že každý třetí středoškolák má za sebou zkušenost s online hraním! Každý třetí! Hraní je rizikové z hlediska vzniku závislosti! Patologické hráčství je destruktivní pro jedince samotného, ale i jeho okolí! A my musíme najít nástroj, jak eliminovat šíření patologického hráčství a zastavit propad toho, kdo již je patologickým hráčem! Když nenajdeme nástroj, jak nezletilým zcela zabránit v přístupu do této hazardní sféry a dospělým jej omezit podle jejich společenské odpovědnosti, můžeme se za několik let vrátit k debatě, a trhat si u toho vlasy!!! A zde opět souhlasím s Jindřichem Vobořilem, nám v ČR zcela chybí pochopení pro význam slova prevence a její vliv na společenské patologické jevy! Nebuďme k tomu již více hluší a slepí!
Řešením je komplexní monitoring, rozumná a řízená regulace, koncepční prevence a dostupná terapie! Doufejme, že to vše zrealizujeme v novém Loterijním zákonu. Naděje existuje.